Archeoskanzen Modrá a Živá voda

Ke konci školního roku jsme si vyrazili na výlet. Jako celá škola jsme navštívili archeoskanzen a expozici sladkovodních ryb Živá voda v Modré. Počasí nám krásně hřálo, cesta autobusem byla zábavná, celý den se nám povedl. Co všechno jsme zažili a viděli?

Po vstupu do archeoskanzenu pro nás byla připravena jednotlivá stanoviště, která jsme díky průvodcům mohli poznat blíže. Dozvěděli jsme se, že archeoskanzen představuje opevněné sídliště z doby Velké Moravy a na vlastní oči jsme mohli vidět, že tehdejší doba byla, co se týče úplně všeho, jednoduše skromná a na tehdejší poměry bohatá zároveň. Prošli jsme si názorně kus slovanské historie.

Teď už víme i něco o ošacení v té době, látkách, ze kterých bylo oblečení šito... Navštívili jsme "velkomoravskou školu". Na první pohled jsme viděli, co bylo tehdy a není dnes, a to: pan učitel. Takového v naší škole totiž nemáme. Velký, statný a hodně přísný pán učitel. :D Jen si představte! Pozdravit, najít správné místo k sezení, kluci sundat kšiltovky z hlavy, posadit se, neležet na lavici, neotáčet se a ani nemukat, nejlépe ani nezívat, protože to by se pan učitel mohl zlobit, že ho zívající žák například chce sníst. Tolik pokynů, v dnešní době (pro některé) skoro nadlidský úkon. Ale nakonec jsme to zvládli, autorita zapůsobila. Dozvěděli jsme se, co se kdysi dávno v takové škole učilo, že existovala hlaholice, pergamen, hádali jsme, čím se psalo, zopakovali jsme si něco z náboženství, letem světem jsme obecně zapátrali v teorii slovanské historie a ujasnili si, kam až ty naše kořeny sahají... A když nás pan přísný učitel propustil, běželi jsme se podívat do učitelských pokojů a obydlí. Nakoukli jsme i do "archeopekárny", kde nás paní seznámila s nádobím, ze kterého se v době Velké Moravy jedlo a pilo. Zamysleli jsme se, co se vlastně tehdy pěstovalo a chovalo. Mohli jsme ochutnat i výborné moučné placky přímo z hliněné pece.

Čekalo nás toho spousta. Zavítali jsme mezi bojovníky, stráže, podívali jsme se na zbraně, bojové techniky i možnosti rozdělávání ohně. Potěžkali jsme si meče, štíty i samotné brnění. Někomu to v něm slušelo, jiný v něm nešel ani vidět a bylo o to víc legrace. :) Mrkli jsme na kováře, řekli si něco o tom, jaká byla jejich práce, co vyráběli a s čím pracovali, pojmenovali jsme si některá z nářadí a tak celkově toho bylo opravdu spoustu, že se to sem nehodí ani psát. Všechno je nejlepší povykládat doma. ;)

Po nákupech a dobré svačině jsme se ještě vydali do expozice sladkovodních ryb Živá voda, kde jsme se dostali až do 6,5m hloubky pod vodní hladinu a zažili jsme zblízka pohled na ryby, které kolem nás plavaly. Osvěžili jsme nožky v rybníčku, a rychlým pohledem na pratury jsme se vrátili zpět k autobusu, který nás odvezl domů unavené, ale s úsměvem, opět s pěknými zážitky a dobrou náladou.

Hrazeno z projektu OP VVV Podpora vzdělávání III.